baškirský kůň
Baškirský kůň
historie:
-Baškirský kůň je nepochybně přirozené plemeno, které vzniklo přímo v Baškirii, patrně dřívě, než se vytvořil stejnojmenný národ.
-Nepochybně je potomkem stepních tarpanů, kteří byli v této oblasti zkroceni nejméně před pěti tisíciletími.
-Po celou tu dobu se chovali v polovolném chovu, to znamená, že žili ve stádech jako koně divocí a se svými pány se stěhovali na nové pastviny, v létě do hor, na zimu do nížin.
-Na členitém území Baškirie se vytvořily dva typy, menší horský a robustnější stepní.
--Tyto původní typy koní příležitostně, ale ne plánovitě ovlivňovala plemena ze sousedních oblastí, avšak původní charakter se udržel prakticky beze změn až do dnešních dob a vzhled se změnil jen málo.
-Baškirové žili na území, kde se neustále střetávaly různé kultury asijské a evropské, ale v 19. století se dostali do převládajícího vlivu Ruska.
-Rusové ocenili kvality baškirských koní a začali podněcovat jejich cílevědomý chov a šlechtění.
-Zakládali chovatelská střediska (první vznikla kolem roku 1845) a snažili se všestranně zvyšovat produktivitu těchto koní.
-Brzy se modernější metody chovu ujaly i mezi usedlými Baškiry a baškirský kůň se stal jedním z nejoblíbenějších plemen užitkových koní.
-ačal se používat v zemědělství v zápřeži, pod sedlem i k lehčím polním pracím, uplatnil se v obchodě jako soumar a dokonce začal sloužit jako kůň poštovní, a to nejen v oblasti původního rozšíření, ale v evropském Rusku, na Sibiři a nakonec i na ruské Aljašce
.- To proto, že baškir obstojí i v hlubokém sněhu, za sněhových bouří a v mrazu pod 40°C
popis a charakteristika.:
-Baškir je silný, robustní koník s poměrně mohutnou hlavou, svalnatým krkem, plochým kohoutkem a zavalitým tělem.
-Má krátké, ale silné a zdravé nohy s kopyty, která nepotřebují kování, má velmi hustou hřívu i ocas a na zimu mu narůstá kadeřavá podsada.
-To vše s mimořádnou vitalitou, skromností a odolností činí z baškira užitkové plemeno bez konkurence.
-Navíc má baškir obvykle vlídnou a klidnou povahu a je dostatečně inteligentní pro všestranný výcvik. Jeho vytrvalost je úžasná, trojka baškirů urazí za den 140 km, a to ve sněhu a bez krmení.
-Proto se baškir podílel na vzniku některých jiných plemen a naopak, přikřížením rychlejších koní se získávají vynikající a vytrvalí jezdečtí koně.
-Horský baškir je vysoký asi 135 cm a dlouhý 138 cm, obvod hrudníku má asi 164 cm a přední holeň 17,8 cm.
-Stepní baškir je v průměru o 3 cm vyšší a ostatní rozměry jsou rovněž odpovídajícím způsobem větší.
-U tohoto typu je výraznější rozdíl mezi klisnou a hřebcem. Baškirové jsou obvykle ryzáci, někdy s tmavší, ale ne černou hřívou.
-Také kopyta jsou poměrně světlá, nikdy ne černá. Poměrně vzácně se objevují plaváci nebo dokonce bělouši.
-Typickým znakem baškira je zkadeřená hříva a ocas, krátký rous na patkách a srst s podsadou.
-Horský typ má podsadu i v létě, i když méně bohatou, stepní jen v zimě. Kvalita srsti je taková, že z ní lze vyrábět plst, pokrývky i látky.
-Navíc srst baškirů údajně snášejí i lidé trpící alergií na koně
. Kostra baškirů bývá velmi kvalitní, žebra velmi dobře klenutá, kohoutek nízký a plochý, hřbet široký, pevný a plece strmá.
-V původním chovu se objevovala sblížená hlezna a příliš strmé spenky.
-V poslední době se však podařilo všechny tyto vady včetně příliš masitého krku a těžké hlavy odstranit, takže moderní baškir vypadá velmi pěkně.
povaha
-Vzhledem k tomu, že se baškir chová nejen pro výkon, maso, srst a kůži, ale také pro mléko, věnovali chovatelé odedávna pozornost povaze svých koní.
-Klisny baškirů se klidně nechávají dojit, snášejí i dočasné oddělení od hříbat a hřebci nebývají agresívní.
-Koně jsou snášenliví, ve stádě jen zřídka dochází k tvrdým šarvátkám, což je jinak u stepních koní běžné.
-Při tom ovšem baškir není ani měkký, ani bázlivý, je to kůň odvážný a odolný, mimořádně vytrvalý a všestranný.
využití:
-Kůň je v Baškirii ještě dnes nejdůležitější výrobní prostředek i zdroj surovin.
-Snese srovnání i se sobem v tundře, pro své chovatele je skutečně nepostradatelný.
-Proto se dosud chovají velká stáda těchto koní, ani ne tak pro výkon (ten už mnohde nahradily stroje), ale pro mléko.
-Klisna baškira produkuje totiž úžasné množství kvalitního mléka, které bylo v kočovnické společnosti vždy mimořádně důležité pro výrobu kumysu.
-Tento kvašený nápoj má i podle moderních znalců potravin větší význam výživný i léčebný než proslulý jogurt z kravského mléka.
-Doba laktace je u baškirské klisny neobyčejně dlouhá, sedm až osm měsíců (u našich klisen to bývá zpravidla 6 měsíců) a produkce mléka dosahuje celkem 1500 až 2700 litrů.
J-edna klisna tedy dává kolem 10 l denně - a při tom ještě bohatě uživí své hříbě.
-Její celková denní produkce totiž mvyrábí mnoho jiných potravin.